Žijeme v moderní době, která vyžaduje určitý životní styl. A tato doba se, jak víme, neustále zrychluje, takže nároky na více časového prostoru stále stoupají. V tomto boji o čas nám pomáhá řada různých spotřebičů usnadňujících naši práci, mezi které už neodmyslitelně patří také automatická pračka. Za několik let její stoupající obliby ve všech domácnostech se k ní pomalu, ale jistě, přidává také sušička prádla.
Usnadní nám život, protože k usušení stačí prádlo jen přenést z jednoho přístroje do druhého a zmáčknout tlačítko. Proud vzduchu způsobí, že prádlo je během chvilky zcela suché. Odpadá tak starost s tím, kam umístit sušák na prádlo a v některých případech i následné žehlení prádla.
Sušičky k nám přišly z Ameriky, jako součást tamního životního stylu - a věřte nebo ne, velká většina Američanů nikdy nedržela v ruce žehličku. Stačí pouze výběr prádla ve vhodné kombinaci, tedy například bavlna s příměsí malého procenta syntetických tkanin, aby se trička již nemusela žehlit. To značně ušetří práci, ale sušičky jsou více než pračky náročné na spotřebu energie. Pojďme se nejprve zajímat o to, kolik stojí jedno vyprání a jeden cyklus sušení.
Energetické třídy účinnosti
O tom, že existují energetické třídy spotřebičů, jste už určitě nejednou slyšeli. Dokonce možná víte, že podle platných předpisů by měly být přístroje vystavovány s nalepeným energetickým štítkem, který zařazuje přístroj do několika kategorií energetických tříd. Zařízení s nejnižší spotřebou elektrické energie nesou označení A, ti nejhorší žrouti elektrické energie pak najdete v kategorii G. Přístroje tříd horších než je D (E a G), se na našem trhu už nesmějí prodávat.
Jako etalon (standard, normál) spotřebiče slouží průměrný spotřebič z roku 1993, jehož spotřeba byla označena jako 100 %. Přístroje třídy E, F a G mají index energetické účinnosti vyšší než 100 %, takový spotřebič tedy na našem trhu nemá místo.
Proto sledujte při koupi pračky především dva indexy - první je celkový index energetické účinnosti, který zahrnuje celé praní jako proces. Čím je spotřeba nižší, tím více se přibližujeme k počátečnímu písmenu abecedy, tedy k písmenu A. Dnes jsou některé spotřebiče tak účinné, že se za písmeno A začaly dodávat znaménka plus (A+, A++). U některých výrobců se setkáme i s indexem energetické účinnosti praní samotného, zahrnujícím pouze ohřev vody a nikoli následné odstřeďování, což má svůj vlastní index. Další index u pračky označuje účinnost při odstřeďování - třída A je opět nejlepší, třída B je dnes považována spíše za průměr. Obdobně i u sušičky nebo u pračky se sušičkou značí index energetické spotřeby sušení v konečném důsledku množství peněz, kterými profoukáte své prádlo.
Pračka
Důležitý údaj, který nás bude zajímat, je množství náplně, které pračka pojme. Nejčastějším množstvím, se kterým se setkáte, bývá hmotnost prádla k vyprání - a to 5 kg suchého prádla. Pěti kilogramy se myslí 5kg náplně bavlněným prádlem, v ostatních případech (syntetika, vlna) platí vkládání mnohem menší náplně. Není totiž vhodné pračku nacpat až po okraj, protože praní v automatické pračce vychází z toho, že prádlo se vzájemným otíráním o sebe zbavuje nečistot. Zašpuntovaná pračka otáčí balíkem prádla jako balvanem a to se pak nevypere, nehledě k tomu, že se pak ani pořádně neodstředí, o přetížení bubnu, které bývá častou příčinou oprav, ani nemluvě.
Doslova tedy zvažte, kolik prádla perete a jak často. A podle toho volte velikost maximální náplně s návazností na možnost praní menších dávek. Vše samozřejmě závisí na počtu členů rodiny, jejich věkovém složení a životním stylu. Jinak bude prát sportovně založená rodina, jiné požadavky bude mít rodina s malými dětmi.
Druhým údajem, který zkoumejte, je možnost praní se sníženou náplní pračky, protože se setkáte s případy, kdy nemáte dost prádla na naplnění pračky, nicméně je potřebujete vyprat. Proto do svého záběru zahrňte takové pračky, u kterých můžete ručně stanovit, že perete např. jen poloviční dávku - pračka pak od tohoto okamžiku dávkuje méně vody na celý prací cyklus a vám postačí také méně náplně pracího prášku. Toto je důležité především z hlediska úspory energie, protože nemusíte zbytečně ohřívat velké množství vody.
Některé „inteligentní" pračky samy zváží obsah pračky pootáčením bubnu za současného měření odběru motoru a tak zjistí, kolik jste pračce naložili. Důležité je zadat jako počáteční údaj druh tkaniny, kterou chcete prát. Poté vás informují, kolik prášku máte vložit - například v procentech oproti 100 % dávce pro plnou očekávanou hmotnost.
Dále zkoumejte otáčky při odstřeďování. Nízké otáčky nevyždímají prádlo dokonale, schnutí pak potrvá déle - příliš vysoké mohou po několika takových cyklech poškodit tkaninu, kterou perete. Avšak moderní pračka s vysokými otáčkami (dnes až 2000 otáček za minutu) si prádlo v bubnu připraví a uloží na něm tak, aby při postupně se zvyšujících otáčkách prádlo leželo rovnoměrně rozprostřené na pracím bubnu a netvořilo shluky, které pak způsobují tzv. „pochodování" pračky z místa na místo nebo hlučné rány odpružené vany s pracím bubnem o tělo pračky. Volte dnes nejméně 800 otáček za minutu a nebojte se je používat i výše - výrobci vědí, co dělají a vysokorychlostní pračky (při odstřeďování) jsou vybaveny elektronikou, u které si budete moci vyšší otáčky dovolit.
Dále jsou důležité rozměry pračky, které většinou souvisejí i s množstvím náplně prádla. V mnoha bytových jádrech panelových domů zabodovaly především pračky úzké s horním plněním. Obvyklá šíře praček s předním plněním je 59,5 cm (to proto, abyste s takovou pračkou prošli dveřmi do koupelny, které mívají právě šíři 60 cm). Podobně je tomu s hloubkou pračky, která bývá rovněž necelých 60 cm, i když se půdorys u praček uvádí jako 60 x 60 cm, je to vždy o nějaký ten milimetr méně. I přesto si vybranou pračku změřte a změřte si i šíři futra, abyste s pračkou do koupelny prošli. Jsou tu i méně hluboké pračky (slim line) s hloubkou jen 45 cm nebo 40 či dokonce jen 33 cm s předním plněním, které užijete v atypicky řešených nebo extra malých koupelnách. V dnešní době si, díky obrovským možnostem trhu, vyberete pračku vhodnou právě do vaší koupelny nebo kuchyně. Samozřejmě jinak budete vybírat, pokud budete mít pračku volně stojící v koupelně a jinak pokud budete chtít pračku vestavnou, do kuchyňské linky.
Dále zvažte, z jakého matriálu jsou buben a vana vyrobeny. Buben z nerezu a vana z umělé hmoty je snad dnes tou nejvýhodnější kombinací. Vana ze smaltu je sice dobrá, ale díky prohýbání plechu vany tvrdý smalt časem popraská a vana začne rezivět, což uškodí prádlu i okolí, protože plech začne propouštět vodu. Některé pračky, mají nakloněný buben o několik stupňů vzad, čímž usnadňují nakládání i vyjímání prádla. Když už padla řeč na nakládání i vkládání prádla, zajímejte se i o to, zda se u praček s čelním plněním dvířka dají otevřít o více než 90°. U praček s horním plněním zase pátrejte po přítomnost funkce zastavení bubnu plnicím okénkem v horní poloze po skončení praní, aby skončil vždy pod krycími dvířky. Výhodou je také funkce pomalého otevírání bubnu, protože právě u těchto praček způsobilo „vystřelení" otevíraných dvířek nejedno pořádné klepnutí přes prsty.
Dále se bavme o počtu a druhu pracích programů. Klasická pračka umí syntetiku, bavlnu, nemačkavé materiály jako je vlna a materiály, ke kterým je potřeba, aby byla pračka opravdu šetrná, například záclony, kašmír nebo hedvábí. Nejmodernější pračky však excelují programy jako jeans pro speciální praní denimu s přídavným mácháním pro dokonalé odstranění prášku z prádla nebo jogging pro rychlé přeprání jemně znečištěného prádla. Tady se počítá s tím, že jste prádlo pouze propotili a celý cyklus trvá jen 30 minut. Některé pračky překvapí zvláštními programy, jako jsou například praní tenisek nebo extra silně znečištěných materiálů.
Teplota praní je dalším důležitým parametrem, kdy byste běžně měli mít možnost ji nastavit na 30, 40, 60, 90 nebo 95 °C. U některých praček je teplota volena v závislosti na druhu materiálu, který vkládáte. Díky obrovské prací účinnosti moderních pracích přípravků ale nemusíte například bílou bavlnu vařit při 90 °C, ale stačí účinně vyprat „jen" na 60 °C. Chce to určitou svobodu volby při nastavení teploty, dejte si dohromady, co a jak a na kolik stupňů jste zvyklí prát a porovnejte své požadavky s realitou nabídky na pultech prodejen.
Displej s ukazatelem času do konce praní je nespornou výhodou pro přehled, kdy prací proces skončí. Vřele tedy doporučujeme, abyste vybrali pračku, která buď na displeji, nebo stavem pootočení pohyblivého ovládacího knoflíku dává jasně najevo, jak dlouho ještě bude „zápasit" s dávkou prádla, které jste jí naložili. Nejmodernější trendy dovolují upravit prací proces tak, jak potřebujete vy. Praní sice musí trvat určitou minimální dobu, tu maximální ale pak určujete vy.
Odložený start umožní prát v době, kdy je třeba levnější (noční) proud nebo chcete vyprat tak, abyste prádlo měli vypráno právě v době, kdy vstáváte nebo přicházíte z práce a mohli ho rovnou pověsit. V každém případě musíte znát délku zvoleného pracího procesu (bývá v návodu k pračce), abyste věděli, o jak dlouho start odložit, abyste přišli „ k hotovému". Inteligentní pračky dnes dokáží, že nastavením hodiny požadovaného ukončení praní se vypočte čas spuštění pracího procesu, aby skončil přesně v nastavenou dobu. Špičkové modely si za tím účelem vloženou dávku prádla v závislosti na zadaném materiálu zváží a spočítají, jak dlouho se bude prát a ždímat - a zastaví se pak většinou přesně na čas.
Dalším druhem programu je program zkráceného praní, neboli oživení praného materiálu. Příkladem bude košile, která není propocená, ale se kterou jste strávili určitý čas v zakouřené místnosti. Takový prací mini cyklus vám jemně košili propere, osvěží ji, a vy si ji pak můžete vzít na sebe znovu. S tím možná souvisí i způsob napouštění vody do bubnu, určitě se zajímejte o sprchování prádla, které je velmi efektivní a citlivé k prádlu na rozdíl od přítoku vody stylem „protržená přehrada".
Zajímavý je i program nemačkavé prádlo, včetně toho, že prádlo může zůstat po skončení pracího cyklu naloženo ve vodě a vy si pak ždímání a následné vyjmutí a sušení zorganizujete tak, aby prádlo zůstalo nepolámané. Součástí jsou i prací programy, které pomalu snižují teplotu prací lázně pomalým připouštěním studené vody, čímž se odstraní tepelný šok spojený s vypuštěním ohřáté prací vody s práškem a následné prudké ochlazení prádla studenou vodou, což některým materiálům může způsobovat problémy.
Na trhu se objevují i zajímavé pračky, například bublinková, po které se ale u nás jakoby slehla zem, i když třeba v Americe patří k velice žádanému zboží. Nyní jsou tu pračky, které nepotřebují ani připojení k vodovodnímu řádu, ani k odpadu. Perou totiž nasucho ve výparech účinných mastnotu rozpouštějících chemikálií spojených s osvěžovači. Špínu, „vysypanou" z prádla prostě pak jednou za čas vynesete do popelnice...
Sušičky Pro začátek si položme otázku k prostoru, který máme k dispozici. Odpověď na ni povede k rozhodnutí, zda koupíme extra pračku a extra sušičku - každou zvlášť - nebo zda koupíme pračku kombinovanou se sušičkou.
Z hlediska možnosti praní většího množství prádla se jeví jako výhodnější koupit odděleně pračku i sušičku. Prádlo, které vypereme nebo jeho část, totiž přemístíme z pračky do sušičky a pračku máme ihned volnou pro další praní.
Naproti tomu pračka se sušičkou v jednom zase umožní provést celý úkon praní a sušení bez nutnosti přemisťovat prádlo. Ale pozor! Pokud naložíte pračku maximálním množstvím prádla, budete muset po jeho vyprání část, třeba polovinu vyprané dávky odložit, a sušit tak obě poloviny odděleně. Ne všechno prádlo je totiž pračka se sušičkou schopna vysušit najednou. Při sušení prádlo totiž potřebuje více prostoru, než při samotném praní. Tím se dostáváme zpět k oddělené pračce a sušičce - i zde většinou nepřemístíte najednou do sušičky celou dávku, ale musíte část prádla nechat čekat, až se první polovina vysuší a usušený obsah vyjmete, abyste mohli vložit dávku další.
Výhodou je perfektně usušené prádlo, bez nároků na prostor pro umístění sušáku nebo dokonce prádelních šňůr na balkon, ušetřený čas při čekání, až váš oblíbený šatní kousek uschne a také částečné odžmolkování prádla nebo odstranění chlupů ze sušeného prádla, zvláště pak, pokud máte doma zvířecí mazlíčky.
Nevýhodou je pak už zmiňovaná spotřeba energie, nemožnost sušení některých kousků prádla v sušičce a uživateli také často zmiňované postupné srážení při sušení choulostivějších kousků prádla.
Zdroj: Proton
